CHIROFONETICKÉ FORMY

Tvoření hlásek není žádný libovolný postup. Hlásky tvoříme tak, jak to řeč vyžaduje, zcela exaktně.

Základem chirofonetiky je studium vzdušných proudů v průběhu tvorby hlásek. Tyto tvary jsou odpovídajícím způsobem přetvořeny jako masážní tahy na těle. A protože u každé hlásky probíhá výdechový proud jinak, proto vyžaduje každá hláska jiné, pro sebe charakteristické vedení tahu.

Goethe objevil při studování rostlin zákon, který platí všude tam, kde hovoříme o životě. Rudolf Steiner rozšířil studium tohoto zákona na mnohé jiné oblasti života: tento zákon se nazývá zákon metamorfózy. Goethe pozoroval rostliny a srovnával formy listů, květů a plodů. Viděl, že každá jednotlivá část rostliny je vlastně přeměnou zeleného listu. Praforma tohoto listu se mu objevovala stále znova.

Učení o metamorfóze se dá samozřejmě uplatnit také na lidský organismus a jeho funkce. Mezi orgány sloužícími řeči a celkovou organizací člověka  existuje příbuznost. Řečové orgány – plíce, hrtan, dutina ústní a nosní – vytvářejí něco jako malého řečového člověka. Tento řečový člověk je „uschován“ uvnitř lidského těla. Stavební plán řečových orgánů je principielně tentýž jako stavební plán celého těla. V řečovém organismu se ještě jednou nachází to, co již existuje v celkové organizaci těla. Například myšlenku pohybu najdeme jak v nohách, tak v dýchání. Řeč „kráčí“. Řeč se sice nepohybuje v prostoru, nýbrž v čase. To znamená v rytmu slabik a v rytmu slovech plynulé řeči. Jestliže porovnáme např. anatomii nohou a průduškové organizace, pak se ukážou tytéž stavební principy. Náhled do zákonitostí metamorfovaného stavebního plánu dovoluje přenést děj tvorby hlásek do odpovídajících masážních tahů na těle.