CHIROFONETIKA A ŘEČ

Základem pro chirofonetiku je antroposofický náhled na člověka Rudolfa Steinera (1861-1925). Původně měla chirofonetika pomáhat dětem s potížemi v řečovém vývoji, zejména při jeho opoždění. Byly to děti, které buďto vůbec nemluvily nebo vyslovovaly pouze několik hlásek. Těmto dětem často chybí z důvodu poškození mozku impuls k mluvení. Řeč z okolí vnímají méně intenzivně nebo jim chybí vnímání řečových pohybů. Ať je příčinou řečového opoždění cokoli, je v první řadě důležité dítěti pomoci k impulsu napodobování řeči. To ukazuje zkušenost.

Je-li schopnost napodobování řeči oslabena, pak je možné zesílit vzor, zesílit to, co má být napodobeno. To se děje pomocí chirofonetiky. Matka nebo otec, přebírá po patřičném zaškolení a kontrole samotné ošetřování. Spolupráce rodičů napomáhá v mnoha směrech. Do rukou je jim dáno to, čím mohou být sami činní. Mít postižené dítě, to způsobuje často utrpení pro celou rodinu. Toto se dá však lépe unést, může-li být den co den něco vykonáno, co slibuje zlepšení. Terapeut nedokáže nikdy tolik, co rodiče, kteří jednou denně, někdy i dvakrát, třikrát v krátkých minutových intervalech, provedou ošetření. Zpravidla po dvou třech měsících terapie, nejpozději po jednom roce, se dostaví výsledky.  Některé děti začínají v průběhu terapie mluvit. Jiné v okamžicích, kdy nejsou pozorovány, žvatlají nebo vytvářejí jednotlivá slova. Často se jako první neobjeví právě ty hlásky, pomocí nichž je terapie prováděna, ale jiné. Někdy se řeč objeví zcela spontánně, jakoby se pootevřely dveře, z nichž vypochoduje množství slov.

Teprve když řeč dostane impuls, objeví se řečové překážky, jak to známe u ochrnutých dětí nebo u dětí s Downovým syndromem. Pak se může začít s ošetřováním těchto specifických poruch.

U dětí s rizikovým faktorem se začíná s ošetřováním co možná nejdříve, někdy dokonce již v prvních měsících. Nejedná se zde jen o řeč samotnou, nýbrž také o podporu celkového vývoje. Toto se potvrdilo v mnoha případech. V žádném případě chirofonetikou  neublížíme, neboť přivádíme na kůži dítěte to nejlidštější, lidskou řeč.